Diskusní fórum

 
 

Vlož příspěvek

Vytvořeno 31.01.2007 18:08:00 | Poslední změna 19.03.2013 18:26:47
Přihlásit uživatele: E-mail  Heslo  Registrace
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Jméno / odeslat anonymně:
E-mail:
Opište prosím kontrolní kód "5744":
 
Ahoj všem, občas sem zajdu a popovídám. Dnes mám dotaz. Kamarádka dostala jako následné AD agrofan, teď má cipralex, ale po 2 měsících nezabírá. Není tu někdo kdo by měl zkušenost s tímto AD. Je z toho celá vyjukaná. Díky za odpovědi.
Amarellko, diky moc! lepim provazkem obrazce na barevny papir :)))) umelecky vykon :) jinak se mam dobre, 4krat denne relaxuju a bricho o 70% lepsi!!!!!!
Mysko,

teda to je super, že jsi tak pěkně zvládla dovču a že to bylo fajn. A kde že jste to byli? Psala jsi myslím něco o tom, že pojedete vlakem, ve kterém budete mít naložené auto.

No a mimčo je super rozhodnutí, ale pokud léky bereš jen 5 měsíců, tak bych je nevysazovala, přednost má v takovýhle případech to, aby se maminka neutápěla v úzkostech, to by na vývin dítěte působilo stejně negativně.

Jinak se ti ani nedivím, že se ti nechce do práce, já zas když se mám učit, začnu být strašně unavená a bolí mě hlava. Jinak Alchymistu jsem taky četla, ale zas tak mě to nenadchlo.

Tak at je ti dobře a zvládneš i ten nemilý návrat do práce. Pokud budeš mít mimčo, tak si zas odpočineš na mateřské.

smiley



Dorotko,

jak se ti daří? Co žaludek? A jaký vytváříš obrázek? Mě vždycky terapie hrozně bavily, mám doma spoustu náušnic, magnetů ze dřeva, svíček, potištěné tričko, ... . Tak at se ti tam nadále líbí a pomůže to.
Mysko, ahoj, no ty jsi uplna sikulka!!! Tak to je bezva, ze jste se meli tak paradne!

Me lekar rikal, ze pokud neni zbyti, da se tehotenstvi prozit s minimalnimi davkami AD. Ze telo v tu dobu hodne slevi z naroku na leky a hlavne je zena hodne rozptylena mimi, samo je dobre byt zrovna celkem v pohode. Dnes jsem byla na pracovni terapii, vytvarim obrazek :)))) to jsem zvedava :))))
Mysko ahoj



Ty jsi dobrá, jak jsi to zvládla. A jsi celá, že? Taky bych měla něco takového podniknout a otrkat se jinak. Zatím mě čeká otrkávání v práci a mám dost vítr. Ale určitě se budu hlídat ve smyslu hodných vlků a ukáže se.Každopádně si netroufám vysazovat Ad po 7 měsících, mimi už u nás prošly, jedno dávno odrostlo a druhé čeká mš, jasně, že bych doma vydržela i do 4 let,ale stejnak by se mi odcházelo z MD úplně stejně. Peklo bylo a doufám, že už to nikdy nepřijde. Drž se. Mimčo určo neodkládej za daleké měsíce, ale jak to bude možné tak zklidni život a bude to nádhera.Knížky taky přelousknu. Měj se fajn.smiley
Ahoj všem, hlásím se po návratu z dovolené...nějak se mi asi nechce do pracovního procesu, protože dneska ráno mě chytla taková hnačka, že jsem si to trochu prodloužila a dneska pracuju z domova. Asi castecne trochu stres a hlavne vcera tezka vecere :-)

Dovca byla super...horske tury, prochazky lesem, cteni (zvladla jsem Alchymistu i Veronika se rozhodla zemřít a obě knížky opravdu vřele dopuručuju a zpětně děkuji Mojdískovi za tip).

Zvladla jsem i cestu neprodysne uzavrenym autovlakem (klimatizace je fajn, ale malem jsem jim to okno rozbila - hrozna rakev :-)...co bylo krasne a asi nejkrasnjsi...ze nam bylo s manzelem spolu hrozne dobře - porad jsme si mackali rucky...no jako bysme spolu ani nebyli tech 11 let. Jsem rozhodnutá...chci mimčo...ale posledni dobou jsem nejaka zase mirne pomatena a bojim se, ze jestli otehotnim musim vysadit AD a presto, ze vim, ze vsechny strachy jsou jenom me a ze si stavy PP vyvolavam sama...myslim si, ze 5 mesicu je malo...ze bych je mela brat dyl. Tim se dostavam k Alici - AD by se v těhotenství brát neměly. Moje Dr říkala, že bych je ale neměla ani vysazovat do té doby, dokud nebudu vědět, že jsem těhotná. Říkala, že člověk, který těhotní cíleně si to víc hlídá a pak stihne vysadit ještě před tím než se miminku začnou tvořit vnitřní orgány, kterým chemie škodí...takže tak

Co Lara? nemá už mimi?

Co Mojdísek? někde se ztratil?

Jani...držím palce - zvládneš to.

Amarelko...skolu zvladnes a kdyz ne...tak co? Svět se točit nepřestane ;-)

Petronellka...když jsem někde nová...tak nejdřív čtu, než chytračím. Ivča sem chodí dlouho...prošla si stejně jako my ostatní stejným a možná i větším peklem a zjistila, co zjistíme nakonec všichni - prášky pomůžou, ale nevyřeší. Brala jsem je před 6-ti lety dva roky a další 4 byla v pohodě...nic jsem, ale ve svém životě nezměnila a jsem zase zpátky...jenže chytřejší a jsem schopná si uvědomit, že musím udělat víc sama se sebou a míň spoléhat na pomoc ostatních (prášky, terapie, nemocnice)...

my tomu tady říkáme zahánění zlých vlků...tím, že se snažíme krmit ty hodné...

nechci se nikoho zastávat ani na nikoho nasazovat...chci jenom napsat svůj názor.



PS: ze střílení prakem na kočky jsem úplně v šoku!!!

Ahoj všichni co trpíte pp já se na to léčím rok,ted beru eliceu a snažím se o miminko ma někdo zkušenosti s ad v těhotenství?
čau holky nevim litami to nahoru dolu nevím cosi mam o to myslet jinak beru 15 cipralexu 7 mirtazapinu a pulku z 25 lamictalu fakt nevim co už semnou paaa
Am



Musíš se prostě asi naučit nesoutěžit. Je to právě určitý strach ze selhání, který odzbrojuje.Právě mi puntíčkáři jsme nároční jen a jen na sebe a pak to odnášíme.Při téhle mé zkušenosti jsem si opakovala, že perfekcionizmus je na ho.... a ono to zabírá.

Ty jsi dost inteligentní a víš, kde je tvůj problém a jen s tím se dá pracovat, smířit se s tím, že prostě nebudeš nejlepší, že prostě nemáš fotopaměť, vždyť to děláš jen pro sebe a zjednodušit si učení jde i jinak, zvýrazńování textu, mnemotechnické pomůcky, praktická představa, ale v žádném případě ne drcení knih, to je k ničemu,to se z hlavy vypařuje.Jen nevím, jestli říct, že neumíš nic je to správné, však toho dost víš a je je jen o tom, jak to použiješ v praxi. Jé kolik nám toho lili do hlavy a ve výsledku musíš fungovat prakticky.

Jak píšeš, funguješ úplně normálně, spoustu věcí zvládáš, tak se nenervuj do jedniček a užívej si život,bloky čehokoliv za nic nestojí, vypětí tvých sil pak vypisuješ do hospitalizací a řezání,to nemáš zapotřebí.Nemusí ti nikdo radit, jen to ukočírovat a nebýt tak dokonalá.
Ivčo,

ano, je to o nás, ale abychom věděli, jak na to, tak nám to někdo musí ukázat, poradit, vysvětlit, ..., bez toho to nejde a práve od toho by tady měly být nemocnice. Taky je jen na nás, jestli budeme mluvit, ale musíme mít od koho se řeči naučit.

Jinak ano, mám stres z učení, protože jsem byla zvyklá být vždycky ve všem dokonalá a nejlepší, na gymplu to byla pohoda, ale na medicíně najednou byli z veliké části ti nejlepší ze středních škol a najednou se stalo těžké být nejlepší ze 175 nejlepších. Ale nechtěla jsem se této pozice vzdát a hodně jsem vytěžila díky bývalé fotografické paměti, která mi vyšla i v testu na gymplu, když nám ho dělala psycholožka. Ale bohuželjak jsem chtěla být nejlepší i v mikrobiologii a patologii - 2 mega zkoušky, tak jsem se tak strašně učila, až jsem z toho totálně zkolabovala a PP byla na světě. Sice jsem obě zkoušky ještě udělala - z mikrobiologie bych prý uspěla i u atestace a na patologii jsem to uměla nejlépe ze všech studentů, které zkoušeli. Ale k čemu mi to bylo, když jsem se celé dny učila a po nocích dostávala šílené ataky, ve škole omdlévala, přestaal jezdit metrem a chodit do kina, hospody, všude mi bylo špatně, jen, když jsem pracovala na zahradě, nebo se učila, ataky se nedostavily. Po zkouškovém přišel totální koplaps, přestala jsem chodit a následně i čůrat. Ted už vím, že mi to naprosto nestálo za to. V životě mi uteklo spoustu zážitků, vyčerpala jsem svojě tělo, známky stejně nikho nezajímají a navíc díky tomu, že jsem se všechno čistě memorovala nazpamět, nevím ted nic. Ztracených 5 let ve škole. Ale ted jsem přišla na jiný systém učení, taky jsem musela díky tomu, že se mi zničila fotografická pamět a prý se musím smířit s tím, že už se mi nevrátí v původní podobě. Asi se na tom podílel šílený stres, Neurol, alkohl, předávkovávání se léky, ... . Nějakou školu udělat musím, takhle neumím nic a právě VOŠka mi přijde jako dobré řešení, učení bude daleko méně, ve třídě by nebylo snad moc šprtek, takže bych neměla s kým soutěžit a tím pádem bycg to tolik nehrotila, navíc většina věcí by byla z toho, co už jsem se přeci jen někdy učila. Ale ted bude jen problém se tam dostat.